Novinky

Analýza azbestů v životním prostředí

Molekulová spektroskopie a mikroskopie přináší extenzivní možnosti identifikace a kvantifikace různých typů azbestů a alfa-křemene v životním prostředí.

V posledních letech se stále více zintenzivňuje kontrola toxických materiálů v životním prostředí, a to nejen z důvodu ochrany lidského zdraví, ale i vzhledem k velmi diskutované problematice znečišťování ekosféry. Legislativa prakticky všech vyspělých zemí na většinu z těchto látek uvaluje limity na jejich používání a na jejich přípustné množství v životním prostředí. Většinou je nadměrný výskyt těchto látek v ekosféře spojen s průmyslovou výrobou, dopravou či těžbou nerostných surovin.

Rozvoj průmyslu s sebou nutně přinesl i vznik nových druhů chorob, jako jsou např. silikóza (forma pneumokoniózy) a azbestóza (progresivní fibróza plic). Jak vyplývá z jejich názvů, jsou tyto choroby způsobeny vdechováním respirabilní frakce oxidu křemičitého (alfa-křemene) a azbestu.

Zjednodušeně lze říci, že azbest je název pro skupinu několika různých přírodních vláknitých minerálů křemičitano-hořečnatého charakteru a dalších látek. U některých z těchto minerálů (tremolit, aktinolit a anthophylit) existují v přírodě i nevláknité formy, ale nejsou pak klasifikovány jako azbest. Schopnost vytvářet dlouhá tenká vlákna byla také jedním z důvodů rozšíření používání azbestu jako vhodného tepelně izolačního materiálu.

Na obrázku je typická vláknitá struktura přírodního azbestu Chrysotilu: Mg3Si2O5(OH)4.

Více informací o možnostech FT-IR, FT-NIR a Raman spektroskopie a mikroskopie pro analýzu azbestů a SiO2 v životním prostředí naleznete zde.