Ramanova spektroskopie poskytuje informace o vzorku na molekulární úrovni, což lze s výhodou použít při analýze různých druhů polyethylenu. Tato metoda nevyžaduje téměř žádnou úpravu vzorků, je rychlá, nedestruktivní a pomocí programu TQ Analyst je možné provádět i kvantitativní měření na míru.
Polyetylen (PE) je v současné době jedním z nejvíce vyráběných plastů na světě. Podle hustoty se dělí na nízkohustotní (LDPE) a vysokohustotní (HDPE) polyetylen, přičemž ty mají zásadně odlišné fyzikální, chemické a mechanické vlastnosti, a proto se liší také způsob jejich používání. Zatímco HDPE se využívá zejména pro výrobu různých nádob a trubek, LDPE je výchozí surovinou pro výrobu sáčků a podobných obalů.
Oba typy polyetylenu jsou vyráběny ve formě pelet, které jsou pak dále zpracovávány do podoby filmů nebo trubek. Jejich hustota se konvenčně měří metodou hustotního gradientu nebo ultrazvuku, ale tyto techniky vyžadují PE v jeho čisté podobě, což může být např. v případě filmů problém. Proto je vhodné tradiční metody kombinovat s Ramanovou spektroskopií - s mikroskopem Nicolet DXR3 nebo DXR3xi.
Pomocí té je možné nejen určit chemické složení analyzované látky, ale také stanovit její koncentraci, popř. konformační změny, změny ve vazbách a další parametry, které mohou usnadnit a zefektivnit výrobu. Navíc, s programem TQ Analyst lze tvořit metody, pomocí kterých je možné snadno a rychle odlišit jednotlivé typy PE.
