Od svého debutu v roce 1959 se panenky Barbie od Mattela staly kulturními ikonami, odrážejícími společenské trendy a historické momenty. Navzdory své popularitě čelí tyto plastové hračky výraznému zhoršování kvality v průběhu času, což představuje výzvy například pro sběratele a muzejní konzervátory. Nedávná studie italských výzkumníků zkoumala materiálové složení a procesy degradace panenek Barbie vyrobených mezi lety 1959 a 1976.

Výzkum použil multi-analytický přístup k analýze 15 panenek Barbie. Cílem bylo vyplnit informační mezeru ohledně změn ve výrobních procesech Barbie a pochopit degradační jevy ovlivňující tyto hračky.

Původně byly panenky Barbie vyrobeny z plastifikovaného polyvinylchloridu (PVC). Migrace přísad, zejména změkčovadel, vedla k lepkavému a lesklému povlaku na povrchu panenek. Novější Barbie jsou vyrobeny ze stabilnějších polymerů, ale degradace se stále vyskytuje, i když pomaleji. Výzkumníci použili multispektrální fotografii ve viditelném a ultrafialovém světle, mikroskopická pozorování a infračervenou spektroskopii s Fourierovou transformací (FT-IR ATR) k analýze materiálů a degradačních produktů panenek.

FT-IR ATR (v tomto výzkumu pomocí FT-IR spektrometru Nicolet Summit) je metoda nedestruktivní analýzy povrchů polymerů, která využívá infračervené záření interagující s povrchem vzorku přes ATR krystal. Výsledné spektrum poskytuje podrobné informace o chemické struktuře a složení polymeru bez poškození povrchu, což je zvláště vhodné pro analýzu cenných nebo citlivých artefaktů jako historické panenky Barbie.

Studie odhalila významné změny v materiálovém složení panenek Barbie v průběhu let. Rané Barbie (1959-1960) byly převážně vyrobeny z PVC, které trpělo migrací přísad. V 70. letech se materiály změnily na stabilnější polymery jako ethylen-vinylacetát (EVA) a akrylonitrilbutadienstyren (ABS). Tyto změny byly způsobeny technologickým pokrokem a regulačními tlaky, jako zákony omezující obsah změkčovadel v hračkách z bezpečnostních důvodů.

Výzkum poskytl podrobné poznatky o degradačních mechanismech panenek Barbie. Migrace změkčovadel na bázi ftalátů z hmotného polymeru na povrch byla identifikována jako hlavní příčina zhoršování kvality. Tato migrace vede k lámavosti a tvorbě lepkavé patiny, zjistitelné pod viditelným a UV světlem. Multi-analytický přístup studie umožnil identifikaci specifických degradačních produktů a polymerů, ze kterých pocházejí.

Výsledky přinášejí výzvy v konzervaci plastových výrobků, jelikož rychlá degradace těchto výrobků zdůrazňuje potřebu inovativních konzervačních strategií. Budoucí výzkum se zaměří na hlubší zkoumání polymerních frakcí, přísad a jejich degradačních produktů s cílem vyvinout účinné metody konzervace k zabránění dalšího zhoršování.